ŽEŇ OBJEVŮ 2014 (XLIX.)

PSÁNO PRO KOZMOS, BRATISLAVA

Autor: Jiří Grygar

Věnováno památce doc. RNDr. Jiřího Boušky, CSc. (*1925) z Astronomického ústavu UK v Praze, doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc. (*1923) z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a RNDr. Stanislava Štefla, CSc. (*1955) z Evropské jižní observatoře v Chile.

"Správné rozhodnutí vyplývá ze zkušenosti, ale zkušeností nabýváme ze špatných rozhodnutí."
Theodor von Kármán (1881-1963), průkopník kosmonautiky

Úvodem.

V r. 2014 vrcholila úspěšná mise sondy MESSENGER, která získala komplexní údaje o planetě Merkur, planetu Mars zkoumala stále početnější flotila kosmických sond i dvě vozítka na jejím povrchu, kosmická sonda Rosetta zaparkovala na oběžné dráze kolem komety Čurjumov-Gerasimenková a neúnavné sondy Voyager posílaly průběžně údaje ze vzdáleností až 130 au od Slunce. Vytrvalá družice Kepler identifikovala již 1 tisíc exoplanet během své více než čtyřleté činnosti na heliocentrické dráze a zahájila nový program K2 sledování exoplanet podél ekliptiky. Astronomům se podařilo pozorovat na vhodně vzdálených interstelárních mračnech prachu světelné ozvěny výbuchů hmotné a svítivé proměnné hvězdy η Carinae, které proběhly mezi lety 1840-1860, a rekonstruovat světelné křivky, a dokonce i spektra supernov, jež vybuchly v letech 1572, 1680 a 1987. Záhadný prachoplynový oblak G2 proletěl vcelku bez úhony pericentrem své protáhlé eliptické dráhy kolem černé veledíry v jádře naší Galaxie a gigantický výpočetní program ILLUSTRIS dokončil zatím nejrozsáhlejší hydrodynamický výpočet vývoje vesmíru od 12 mil. let po velkém třesku až do současnosti.

Během roku byly zveřejněny výsledky měření fluktuací a polarizace reliktního záření dosud nejpřesnější družicí Planck, což vedlo ke zlepšení znalosti kosmologických parametrů i prvnímu zmapování průběhu siločar magnetických polí v naší Galaxii. Hubbleův kosmický teleskop začal využívat mezilehlých kup galaxií jako zesilujících gravitačních čoček pro zobrazení extrémně vzdálených galaxií a přitom se podařilo objevit supernovu Refsdal, jejíž rozštěpené obrazy zmíněnou čočkou přicházejí přicházejí k Zemi opakovaně vícekrát za sebou. To jsou některé hrozinky z čím dál tím většího a výživnějšího koláče astronomických objevů roku 2014, z něhož v následujícím rozsáhlém textu lze stejně postihnout jen několik málo procent skvělých výsledků soudobé pozorovací i teoretické astronomie a astrofyziky.

OBSAH:
Späť na hlavnú stránku ŽEŇ OBJEVŮ.
Späť na hlavnú stránku Astronomického ústavu SAV.
Tvorca HTML: Richard Komžík
rkomzik@ta3.sk

Dátum poslednej zmeny: 04. novembra 2017