Amaterska prohlidka oblohy



Kdesi na samem pocatku historie Amaterske prohlidky oblohy stoji jaro roku
1986, kdy se dva pratele, studenti a astronomove amateri - Karel Kolomaznik
a  Leos Ondra  sesli  nad  sklenkou vina  a  poprve ( kdy to bylo doopravdy
poprve, se uz nedozvime) si uvedomili podivnost situace, kdy chybi dukladny
a spolehlivy pruvodce  po nekolika desitkach nebeskych  objektu, ktere coby
demonstratori noc co noc ukazovali navsetevnikum hvezdarny.

Proto se spolecne rozhodli, ze se  sami pokusi poznat hvezdne nebe tak, jak
jen  to pujde  nejlepe, aby  se  pak  s nutnou  davkou odvahy,  pozorovanim
nabytych  zkusenosti  a  vyberem  z  literatury  pokusili takoveho pruvodce
sestavit vlastnimi  silami. Nastesti tenkrat nevedeli,  ze neco jako jejich
zamyslena  kniha uz  preci jen  ve svete  (tehdy vsak  za zeleznou  oponou)
existuje (a dokonce v nejedne verzi).

Brzy - jak se  rika: do roka a do dne - zjistili,  ze sami na brime, jez se
tehdy  jeste jmenovalo  Brnenska prohlidka  oblohy (proc  ne, kdyz  vsichni
tehdejsi pozorovatele byli  z Brna), nestaci, a ze se  budou muset do prace
zapojit dalsi pozorovatele. Zaroven se sfera jejich zajmu rozrostla na vse,
co  je vyznaceno  ve skvelem   a dosud  neprekonanem Atlase  Coeli Antonina
Becvare. Prvnim  z tech novych pozorovatelu  se stal Jirka Dusek,  ktery se
brzy dostal az do samotneho vedeni projektu.

Nekdy  ve  druhe  polovine  roku  1988  se  ujal  soucasny  nazev Amaterska
prohlidka oblohy. 14. brezna 1989 vyslo prvni cislo xeroxovaneho zpravodaje
pokrteneho Bily trpaslik,  ktery jako odmenu za sva  pozorovani (a pouze za
ne)  dostavali  vsichni  aktivni  pozorovatele.  Projekt  se  totiz  rychle
rozrustal,  takze bylo  treba zajistit  nejakou zpetnou  vazbu mezi vedenim
a jednotlivymi  pozorovateli,  rozesetymi  jiz   po  celem  Uzemi  byvaleho
Ceskoslovenska.

Zpocatku byl Trpaslik slozen pouze z  prispevku Leose a Jirky, dnes vsak do
nej  vice  ci  mene  pravidelne  prispiva  temer  desitka astronomu amateru
i profesionalu.  Jeho zaber  je siroky,  je vsak  snaha, aby  clanky v  nem
vychazejici  mely alespon  nejakou souvislost  s pozorovanim  objektu nocni
oblohy.

Amaterska prohlidka  oblohy pak bujela stale  rychleji a rychleji. Pocatkem
roku  1990  vychazel  Bily  trpaslik  kazdych  14  dni  v  nakladu 50 kusu.
V archivu popisu objektu shromazdenych od  vsech pozorovatelu bylo k tomuto
datu 2500 zaznamu o 680-ti deep-sky objektech (tj. objektech, ktere lezi za
hranicemi slunecni  soustavy) a navic  jeste 1350 zaznamu  o pozorovani 800
vizualnich dvojhvezd. A take opet doslo (snad pod vlivem atlasu Uranometria
2000.0,  ktery  se  rok  predtim  podarilo  koupit  na  hvezdarnu  v  Brne)
k rozsireni  pozorovaci  casti  APO  na  vubec  vsechny objekty, ktere jsou
dostupne amaterskym dalekohledum.

 Za dalsi tri roky (v praci jiz vydatne pomahal Tomas
Rezek  a  obcas  i  dr.  Jan  Hollan)  nakonec  vyslo  presne  47  postupne
tloustnoucich cisel  Bileho trpaslika (krome  xeroxovane casti totiz  zacal
pravidelne  obsahovat  mnozstvi   dalsich  priloh  mnozenych  cyklostylem).
Pocinaje  padesatym  cislem  (cervenec  1991)  Trpaslik  prudce zmenil svou
podobu  -  uz  nebyl  psan  na  stroji,  ani  tisten primitivni pocitacovou
tiskarnou, ale  sazen programem a  tisten laserovou tiskarnou  (rozmnozovan
nadale vcelku kvalitnim xeroxem). Zmenila  se i periodicita: z infarktovych
14 dni  na snad jeste infarktovejsi  dva mesice, ktere se  dodrzuji dodnes.
Krome toho  se jednou, dvakrat do  roka zacali konat na  brnenske hvezdarne
vikendova Setkani clenu APO (volneji organizovane seminare), mnozi apaci se
take  stali  schopnymi  vedoucimi  ruznych  zacvikovych  pozorovacich  akci
(predevsim  Expedice v  upici) a  vybudovala se  pomerne rozsahla  knihovna
zahranicni  literatury.  Zacaly  se  tez  navazovat  (hodne  i malo) plodne
(v posledni  dobe predevsim diky pocitacovym  sitim) spoluprace s obdobnymi
organizacemi a jednotlivci v zahranici.


V poslednim roce  neoficialni APO, kdy vyslo  sedm dvacetistrankovych cisel
BT v  nakladu okolo 65-ti  kusu, bylo navic  zahajeno vydavani sesitu  tzv.
Knihovnicky  APO,  v  jejimz  ramci  doposud  vysly brozurky  Pozorujeme
hvezdne  nebe   bez  dalekohledu,  Prilis  svetla   obloha?,  Rady  (nejen)
zacinajicim pozorovatelum  a Pozorujeme bez dalekohledu  I. (obloha v noci)
, pricemz dalsi sesity teto edice se usilovne pripravuji.

K prvnimu lednu  roku 1994 Amaterska  prohlidka oblohy opet  metamorfovala,
tentokrate ve stejnojmenne obcanske sdruzeni zaregistrovane na Ministerstvu
vnitra CR se vsim, co k tomu  patri (viz stanovy na zaver). Tim definitivne
skoncila podoba, ve  ktere se nekomu APO jevilo  jako uzavrene spolecenstvi
lidi, kteri musi travit noci pod  dalekohledy a nad atlasy, aby tak ziskali
tolik  potrebna  pozorovani  ,  za  nez  jim  bude  zasilan  zpravodaj Bily
trpaslik. A takovy stav je i dnes.  Ze stanov je vsak videt, ze se cinnost,
ani  zamereni soucasne  a minule  Amaterske prohlidky  nijak nelisi. Jen se
vyresil problem s financovanim Bileho trpaslika a dalsich materialu, a nove
se umoznil odber BT tem, kteri by  jej byli radi odebirali jiz v minulosti,
ale  cas na  pozorovani z  nejruznejsich duvodu  uz (vyjimecne  i prozatim)
nemeli a nemaji. Neni tedy  bezpodminecne nutne posilat pozorovani, ale jak
vyplyva  z  celeho  dosavadniho  zamereni  APO  (vlastne  i z jeho stanov),
sbirani a obcasne zaslani kopii pozorovacich deniku je vice nez zadouci.

Zaplacenim nevelkych clenskych  prispevku se tedy muze od  teto chvile stat
clenem  Amaterske  prohlidky  oblohy  temer  kdokoli.  Ziska tim (predevsim
prostrednictvim Bileho  trpaslika) pristup k informacim  a k lidem, jejichz
spolecnym  konickem  (nekdy  navic  i  povolanim)  je pozorovani kras nocni
oblohy.  Bude  moci  ziskat  i   dalsi  ucelove  publikace  (hlavne  sesity
Knihovnicky  APO), zucastnit  se Setkani  clenu APO,  ktere se  kona kazdym
rokem v jarnich  mesicich, a mnoha dalsich (pozorovacich)  akci, na jejichz
organizaci se clenove APO podileji.

 Jak muzete byt uzitecni?


jak uz se  reklo predevsim prostrednictvim svych pozorovani.  V pripade, ze
patrite mezi zacinajici pozorovatele, budete muset nejdrive pracovat nejaky
cas  samostatne.  Nejlepsim  voditkem  vam  pak  budou  {  Rady  (nejen)
zacinajicim  pozorovatelum}  (vysly  jiz  nekolikrat  na  ruznych  mistech,
v soucasnosti  se chysta  jejich dalsi  exkluzivni a  prepracovane vydani).
Zpocatku  (z  cvicnych  duvodu)  si  prohlednete  nejjasnejsi  objekty - ty
z Messierova katalogu a nektere dalsi (viz napr. slovensky casopis Kozmos).
I vase  prvni pozorovani,  £spechy, ne£spechy  a zkusenosti  mohou byt  pro
ostatni   cenne  -   treba  pri   tvorbe  zminenych   rad,  ci  pri  jinych
prilezitostech. Nebojte se proto nam o nich napsat.

Vy ostatni, kteri jiz mate prvni krucky po nebi za sebou, jste se urcite do
APO aktivne zapojili. žadu pozorovani jste totiz mohli udelat prilezitostne
jiz v minulosti, pri pozorovani  meteoru, promennych hvezd a podobne. Pokud
mate nejake zaznamy nebo jen zkusenosti  (ty vsak ulozte na papir), mely by
byt  zverejneny  (ci  alespon  zarazeny  do  archivu  APO)  a  stat  se tak
dostupnymi i vasim nastupcum.

A co pozorovat dal?  Neni zadnych omezeni. Mame vsak  velky zajem predevsim
o pozorovani  slabych,  neznamych  objektu,  pripadne  o podrobna, detailni
pozorovani (zkuste treba popsat a nakreslit  chi a h Per) objektu napadnych
a znamych. Vitany jsou i dobre kresby a kvalitni fotografie.


Pozorovani bez dalekohledu

Pokud nemate zadny dalekohled, ale mate k dispozici temnou oblohu (nebo se Vam proste libi pozorovat bez dalekohledu), muzete: popsat vzhled, detaily a rozlehlost Mlecne drahy vzhledem k jednotlivym hvezdam a pokusit se ji nakreslit do vhodneho atlasu. Pokud se vam zda, ze jde o £lohu nevyznamnou, pak se nekoho ve svem okoli (mezi astronomy amatery nebo i profesionaly) zkuste zeptat, kudy na obloze Mlecna draha prochazi a jak v jednotlivych castech vypada. Toto pozorovani lze pritom vynikajicim zpusobem kombinovat s prohlidkou triedrem. zjistit, ktere z dalekych " nehvezdnych " objektu (je jich urcite nekolik desitek) jsou videt bez dalekohledu a za jakych podminek. Na obloze je krome nich videt jeste spousta jinych mlhavych oblacku - okem nerozlisitelnych skupinek hvezd, o kterych by se melo take vedet. zjistit, ktere dvojhvezdy rozlisite i bez dalekohledu, popripade kolik hvezd ci zjasneni vidite v ruznych skupinkach - Plejady, Mec Oriona, Praesepe, Zebricek... pozorovat nektere jasne pravidelne i nepravidelne promenne hvezdy delta Cep,eta Aql,lambda Tau...) studovat barvy jasnych hvezd a vubec pozorovat dalsi svetelne efekty (zodiakalni svetlo, halove jevy, polarni zare atd.), se kterymi se lze v noci setkat. Pozorovani triedrem Pozorovani triedrem s vyse uvedenymi namety casto souvisi. Objekty viditelne bez dalekohledu jen slabe jsou v triedru napadne, a krome toho je jim videt i mnoho dalsiho - zkuseny pozorovatel muze triedrem na tmave obloze spatrit stovky pozoruhodnych veci. Pritom jsou uzitecne nejen popisy vybranych objektu, ale i jednotlivych casti nebe a vseho dalsiho, co pri patrani po zvolenem objektu uvidite zajimaveho nebo vyznamneho. Mohou to byt napadne barevne odstiny hvezd (mnohdy slouzi jako dobre orientacni body), rozlisene (ci nerozlisene - mlhave) skupiny, ktere vam treba budou neco pripominat, hvezdna oblaka a tmave diry v Mlecne draze. Na nekolika mistech hvezdne oblohy jsou take napadna seskupeni hvezd, ktera v triedru vypadaji k nerozeznani od hvezdokup "falesne hvezdokupy".

Pozorovani vetsimi pristroji

S vetsimi pristroji uz potom mate temer neomezene pole pusobnosti (napr. na tmave obloze jsou v Sometu binaru 25X100 videt skoro vsechny objekty Atlasu Coeli), obzvlaste muzete-li pouzivat dobry atlas - napr. Uranometrii 2000.0. Dulezitou soucasti popisu objektu pritom je to, jak snadno jej lze (danym pristrojem za danych podminek, ktere nesmite zapomenout popsat) najit. Krome obvyklych vyjadreni (napadny, velmi jasny a podobne) je mozne tuto skutecnost vyjadrit i jinak. Jsou objekty neobycejne jasne, viditelne a napadne i "pri zametani":to znamena, ze vam padnou do oka i tehdy, kdyz dalekohledem pohybujete (treba pri hledani nejakeho hvezdneho pole) a nahodou pres ne prejedete. Jsou objekty viditelne na prvni pohled, pokud je uz mate v zornem poli a dalekohled stoji, takze nepotrebujete vubec vedet, kde presne mezi hvezdami lezi. Jsou ovsem i objekty (planetarni mlhoviny, kulove hvezdokupy a galaxie), ktere sice vidite snadno, ale jsou tak male, ze je neodlisite od "obycejnych stalic" a nepodari se vam je identifikovat bez pouziti vetsiho zvetseni nebo podrobne mapy (jsou tedy stelarni). Nemluve pak o zajimavych hvezdach, k jejichz identifikaci je mapa nezbytna. A nakonec jsou objekty sice jasne, ale tak velike, ze maji maly jas a jsou patrne jen tehdy, je-li nebe ciste, tmave a dalekohled se nerosi ani neomrza. Dale mohou byt objekty dobre viditelne primym videnim nebo patrne az videnim bocnim, kdy se divate mirne pod, vpravo nebo vlevo od sledovaneho objektu. A jsou objekty, ktere vidite az po nejake dobe (sekundach, az minutach) koukani, i kdyz se divate na spravne misto - v takovych pripadech nastupuje nejen videni bocni, ale muzete i lehce pohybovat dalekohledem. Pomalounku pohybujici se "nic" uvidite snadneji nez "nic" stojici. Pokud si pritom nejste jisti, muzete polohu a rozsah objektu vzhledem ke hvezdam zakreslit a skicu srovnat s nezavislym pozorovanim sveho kolegy, s atlasem nebo fotografii. A pak jsou objekty, ktere za danych podminek neuvidite za nic na svete. O takovem pozorovani ucinte zaznam se stejnou dukladnosti jako u pozitivniho pozorovani. žadne dokumentovane negativni pozorovani ma stejnou cenu jako pozorovani pozitivni. Nesmite vsak opomenout uvest pouzity pristroj a pozorovaci podminky (predevsim "mezni hvezdnou velikost"), vitane jsou i vase domnenky, proc se vam pokus nezdaril. U pozitivnich pokusu jsou naopak vitany vase recepty, jak objekt najit - fantazii se meze nekladou. Zaznamy o jednotlivych objektech si muzete delat slovni, muzete porizovat skicy a podobizny nebo zjistovat ciselne udaje (jasnost, uhlove rozmery), a pripadne i fotografovat. Co se tyka £hlove velikosti, bud ji popiste take slovne, nebo ji srovnejte s blizkou dvojici hvezd (ci v nouzi s prumerem zorneho pole). Prakticky velice podobne se u vsech druhu objektu popisuje tvar - casto kruhovy, neurcity, protahly, doutnikovy, sisaty... U otevrenych hvezdokup byva tvar velice rozmanity a podobenstvi se meze nekladou. U objektu, v nichz dany dalekohled za danych podminek nerozlisi hvezdy, je pak mozne se v popisu vyjadrit k tomu, jestli jsou okraje ostre, nebo objekt plynule prechazi do ztracena. Popis muze zahrnout i to, jestli je objekt rovnomerne svetly nebo ne - muze byt skvrnity, zrnity (u nerozlisenych hvezdokup), muze mit v sobe ojedinele osamocene hvezdicky, muze se postupne nebo nahle zjasnovat smerem do stredu, vyjimecne i nekam jinam (zkuste vyjadrit profil jasu krivkou). Muze mit ostre jasne jadro zcela podobne hvezde. Ruzne pripady mohou nastat u planetarnich mlhovin - mohou mit tmavsi stred (prstencovou mlhovinou neni jen M 57), muzete u nich vnimat barvu. Je vhodne zaznamenat, pri jakem zvetseni se hvezdny vzhled meni v kotoucek ci plosku. U kulovych hvezdokup je take zajimave, jsou-li videt jednotlive hvezdy (a to nejen na okraji kupy, ale i uprostred). Nejrozmanitejsi jsou vsak hvezdokupy otevrene. Existuji takove, ktere uvidite jen jako mlhavy oblacek, protoze jednotlive hvezdy jsou prilis slabe a prilis blizko u sebe, nektere jsou naopak tvoreny pouhou skupinkou nekolika hvezd, mezi nimiz je obloha tmava. Je pritom samozrejme cela rada mezistupnu a kombinaci. Napriklad je videt hromada jasnych hvezd a pod ni mlhavy podklad. Je videt jen difuzni podklad a na nem ojedinele hvezdicky, nebo jen jedna jasna. Podklad muze byt take zrnity. Jsou hvezdokupy chude, obsahujici jen nekolik hvezd (presto mohou byt pekne, jsou-li sevrene), jsou kupy bohate - a ty obsahuji buƒ jen slabounke hvezdicky nebo hvezdy od nejjasnejsich az po nejslabsi (az po difuzni pozadi). Casto jsou jasnejsi hvezdy nacervenale nebo naoranzovele, nekdy se v kupe ukryva dvojhvezda. Hvezdokupy, ktere se stavaji pri vetsim zvetseni a prumeru dalekohledu ridkymi, rozevrenymi, chudymi a ztraceji difuzni podklad (pokud vubec nejaky mely), se nazyvaji melke, a naopak ty, ktere maji i pri takove ceste do sveho nitra co ukazat, a porad se objevuji dalsi hvezdy vystupujici z podkladu, jsou nazyvany hluboke. Dojem z pohledu na hvezdokupu je samozrejme silne ovlivnen hvezdnym okolim (predevsim v Mlecne draze). U vsech sledovanych objektu je pritom vhodne pouzit u daneho dalekohledu, pokud to umoznuje, ruzna zvetseni a vzhled popsat (nakreslit) v kazdem zvlast. U dvojhvezd sledujte, pri jakem zvetseni je jiz rozlisite jako dva body oddelene od sebe, prip. kdy nabyvaji ovalneho tvaru (tvaru "osmicky" , tvaru s malou, ne zcela tmavou mezerou), dale pozicniho uhlu, jejich uhlovych vzdalenosti a pripadnych barevnych odstinu a jasnosti. Barevnych odstinu si ostatne vsimejte i u vsech ostatnich objektu a hvezd. Vesmir neni cernobily. U svetlych i temnych mlhovin zase pozorujte jejich rozlozeni mezi hvezdami (skica) a rozlozeni jasu. Kresby je vhodne porovnavat s fotografiemi. V obou pripadech muzete take pocitat mnozstvi hvezd, ktere vidite na nejake male plose uvnitr a vne mlhoviny. Nutnou podminkou uspechu pri pozorovani techto nejdelikatnejsich objektu je vsak cista, serizena optika a tmave nebe. Velky dalekohled uz nikoli. Dalsi, mnohdy opomijenou, soucasti hvezdneho nebe jsou promenne hvezdy. Nas zajimaji predevsim ty, ktere vybocuji z prumeru - polohou, historicky, astrofyzikalne, typem. Jejich pozorovani specialne pro APO je proto vhodne s nami predem konzultovat. U vsech druhu objektu je mozne a vitane porizeni skicy, ktera zachycuje jejich podobu (dany objekt by na takove kresbe nemel byt mensi nez jeden centimetr). Kresba zhotovena tuzkou, aniz by se papiru dotkla pozdeji upravujici ruka, vsak musi mit orientaci (sever, zapad - pozor na ruzne prevracejici dalekohledy!) a meritko, o uvedeni pouziteho dalekohledu, zvetseni, pozorovacich podminkach, datu a casu ani nemluve. Kvalitni kresba by se pritom mela dat dobre navazat na atlas - je proto nutne spravne vystihnout vzajemne polohy hvezd! V idealnim pripade by mela take obsahovat hvezdu oznacenou Flamsteedovym cislem, reckym pismenem apod. K tomu je casto nutne doprovodit detailni kresbu skicou sirokeho okoli. V ramci sve cinnosti se nezajimame jen o to, jak je co napadne a jaky to ma vzhled, ale sbirame i udaje ciselne. Jedna se predevsim o zjistovani hvezdnych velikosti mlhovin, hvezdokup, galaxii (i zcela stelarnich objektu) a jejich £hlovych rozmeru v zavislosti na mezni hvezdne velikosti. Muzeme take poskytnout rady, jak si zhotovit jednoduche difrakcni zarizeni k mereni pozicnich uhlu a vzdalenosti dvojhvezd nebo pomoci zajemcum o kolorimetrii hvezd ci amaterskou spektroskopii.

Formalni uprava zaznamu vizualniho pozorovani

Formu, jakou si povedete pozorovaci denik, vam muzeme pouze doporucit (viz. Rady (nejen) zacinajicim pozorovatelum ), ale to, v jakem tvaru nam mate posilat sva pozorovani, musite bezpodminecne dodrzovat. Sva pozorovani opiste nebo (xeroxem) okopirujte. To, ze se vam nepodari treba uplne dokonale zkopirovat sve kresby, nevadi. Kdyz budeme potrebovat originalu co nejverneji podobnou kopii, ozveme se. Pouzivejte zasadne papir formatu A4, nelinkovany, popsany jen z jedne strany. Na kazdem musi byt uvedeno vase jmeno a datum pozorovaci noci v lomenem tvaru. Krome kopie pozorovaciho deniku nam na zvlastnich listech poslete pozorovani dvojhvezd a promennych hvezd. U kazdeho pozorovani musi byt zrejmy pouzity pristroj, zvetseni, mezni hvezdna velikost v blizkosti pozorovaneho objektu (a to jak u pozitivnich, tak i u negativnich pozorovani) a alespon priblizny cas v UT (u promennych hvezd presne a vzdy). Budete-li srovnavat £hlovou velikost objektu s velikosti zorneho pole, je nutne uvest zmerenou velikost zorneho pole. U kreseb je bezpodminecne nutna orientace (sever-zapad) a meritko. Vhodne je take uvest smer k zenitu s casem. Uvadejte i poznamky o tom, jaka byla oblacnost a pocasi odpoledne a vecer, nezapomente na svit Mesice, poulicni osvetleni... U jednotlivych objektu krome jejich cisla v New General Catalogue (zkracene NGC), kterym jsou zpravidla oznaceny v atlasech (pripadne v jeho doplnku IC), piste i zkratku souhvezdi, v nemz lezi. Pokud objekt NGC ci IC cislo nema, pak samozrejme nejake jine oznaceni, popr. jinou identifikaci (polohou souradnicemi, dobrou skicou). U messierovskych objektu uvadejte i spravne NGC cislo!

Fotografujeme oblohu

S timto druhem prohlidky hvezdne oblohy mame zatim jen minimalni zkusenosti, takze to jedine, co vam muzeme dat, jsou namety. Meli bychom zajem o spoustu veci. Napriklad o: snimky malymi (i nepointovanymi) fotoaparaty, ktere by zachycovaly vzhled velkych casti oblohy, tak jak jsou videt bez dalekohledu ci triedrem. rozsahle i detailni fotografie ruznych oblasti - seskupeni objektu, Mlecne drahy a podobne. serie dokumentujici promennost oblohy - tedy menicich se promennych hvezd, obihajicich dvojhvezd, ci hvezd s velkym vlastnim pohybem, teles slunecni soustavy, ktere proletaji pobliz napadnych deep-sky objektu. fotografie, ktere by bylo mozne v negativu pouzit jako hledacich mapek, ci jako podkladu pro jejich zhotoveni. detailni zabery vybranych objektu a snimky zobrazujici barevnost vesmiru. Nasim cilem pritom je, vsude kde je treba pouzivat vlastnich, domacich snimku.

Pozorovani Mesice

Dlouhou dobu bylo jedinou naplni Amaterske prohlidky oblohy pozorovani deep-sky objektu. Pocatkem roku 1994 se ale pozvolna program APO rozsiril, zejmena zasluhou Pavla Gabzdyla, i o sledovani naseho nejblizsiho kosmickeho souseda. Prozatim je ale vse jen v plenkach, proto doporucujeme pripadnym zajemcum kontaktovat primo Pavla.

Co se stane s vasimi pozorovanimi?

Dulezita otazka! Amaterska prohlidka oblohy puvodne vznikla jako projekt, jehoz vysledkem mel byt pruvodce po krasach nocni oblohy, ve kterem by se formou fiktivniho pozorovaciho deniku spojily popisy objektu v ruznych dalekohledech za ruznych pozorovacich podminek s historickymi pozorovanimi a astrofyzikalnimi zajimavostmi. Casem se vsak ukazal tento cil "temer nedostupny" (pracuje se ale na nem neustale). Dnes se shromazdena, archivovana pozorovani, krome publikovani (a o komentovani) tech nejzajimavejsich v Bilem trpasliku, casto pouzivaji k priprave sesitu Knihovnicky APO ci dalsich tisku, a mnohdy i pri psani (prozatim jen v pripade brnenskych autoru) clanku do nasich (slovensky Kozmos) i zahranicnich casopisu. Zaroven je archiv otevreny i pro jakekoli ostatni rozumne uzivatele.

Jine formy spoluprace

Na cinnosti sdruzeni se muzete podilet i jinak nez vizualne a fotograficky. Vedle pozorovani se zabyvame stejne (ne-li vice) rozsahlou casti kompilacni, ktera je ovsem narocna na presnost a kriticnost. V pripade, ze objevite neco zajimaveho v knihach (archivech), upozornete na to prosim i ostatni. Casto je take potreba prelozit texty z jineho jazyka nez anglictiny, nemciny ci rustiny. Uvitame tedy znalost dalsich jazyku. Zamestname i pocitacove experty, kteri umi pracovat s PC a neboji se velke prace. A nakonec nam muzete prospet i tak, ze se stanete dopisovateli (neni to nic tezkeho) Bileho trpaslika. Stanovy su dostupne na pozadani.

Jak se tedy muzete do APO zapojit?

Neni nic snazsiho. Staci jen napsat na nize uvedenou adresu. Nejlepsi pritom bude, kdyz rovnou pripisete i par slov o sobe- vek, vzdelani , o tom, jak jste se dostali k astronomii, jake jsou vase zkusenosti , jake pristroje (parametry) a vubec jake vybaveni (atlasy) muzete pouzivat a co si na nocni obloze nejradeji prohlizite. Pripadne muzete poslat i ukazky svych pozorovani. Na spolupraci s vami se moc tesi
Jiri Dusek , Tomas Rezek
Kontaktni adresa: Amaterska prohlidka oblohy c/o Jiri Dusek Hvezdarna 616 00 Brno tel. 05-41321287 E-mail: dusek@elanor.sci.muni.cz Tato informacni brozurka vysla na zaklade paper verzie z rijnu 1994. sazba Virgins pixels . Tisk Hvezdarna Roztoky. copyright APO 1994